Mobilita a veřejný prostor

Mobilita a veřejný prostor

Směr dalšího rozvoje dopravy v Praze podléhá systematické analýze stávající situace a plánovaných dopravních staveb i specifikaci aktuálních výzev. A právě tímto směrem definujeme oblast mobility v hlavním městě. Jednou z aktuálních a dlouhodobých výzev, kterým česká metropole čelí, je růst počtu obyvatel Prahy a cestujících, kteří do hlavního města pravidelně přijíždí. Mobilita zvyšujícího se počtu osob tak každoročně zvyšuje nároky na dopravní výkon zahrnující přepravu osob i zboží.

Město nemůže být chytré, pokud nestaví své obyvatele na první místo. Moderní technologie jsou pak pouze prostředkem pro vytvoření bezpečného a udržitelného města, ve kterém lidé prosperují a rozvíjí se v silnou a moderní společnost. Inovativní řešení v městském prostředí ovlivňují každodenní život svých občanů, ať už se jedná o poskytování co nejpřesnějších informací o hromadné dopravě, digitalizaci služeb úřadu či o jednoduchá zařízení ve veřejném prostoru udržující městskou zeleň. Městské prostředí se snaží přizpůsobit potřebám jak svých obyvatel, tak svých návštěvníků, kteří se v něm cítí bezpečně a rádi se do něj v budoucnu vracejí. Na vytvoření takového prostoru, který lidem poskytuje přesně to, co od něj očekávají, je nutné participovat a navazovat úzkou spolupráci mezi městem a jeho obyvateli.

Nárůst počtu elektromobilů* (EV) a parkovacích oprávnění pro EV

Na grafu je viditelný pokračující trend nárůstu počtu EV a parkovacích oprávnění pro EV. Absolutní čísla zobrazují i větší sílu trendu.

*Jedná se o všechna vozidla, která splňují zákonné podmínky pro získání registrační značky s označením „EL“.

Zdroje: Centrální registr vozidel Ministerstva dopravy ČR

Vývoj počtu registrovaných EV a všech vozidel

V uvedeném grafu je zřejmý trend růstu počtu všech vozů registrovaných na území hl. m. Prahy a všech vozidel s registrační značkou „EL“.

Zdroje: Centrální registr vozidel Ministerstva dopravy ČR

Dostupnost dobíjecích stanic

Z grafu je vidět trend nárůstu počtu dobíjecích stanic (zkráceně EVSE), a to jak pomalých (AC), tak rychlých (DC). Dostupnost dobíjecích stanic stále roste a při přepočtu na rozlohu Prahy se jedná o méně než 1 km2 na jednu dobíjecí stanici.

*V roce 2022 se liší poměr součtu AC a DC EVSE bodů k celkovému počtu EVSE bodů na území hl. m. Prahy z důvodu obchodního tajemství jednoho z poskytovatelů údajů.

**V letech 2022 - 2024 došlo ke zpětné úpravě z důvodu chybných dat od jednoho z poskyvatelů údajů.

***V roce 2025 je počet EVSE AC a DC bodů odhadnut na základě znalosti celkového počtu dostupných bodů z důvodu obchodního tajemství jednoho z poskytovatelů údajů.

Zdroje: ČEZ, innogy, Pražská plynárenská, PRE

Vývoj odebrané energie při dobíjení EV

Graf znázorňuje počet dobití a odebrané množství energie. Až do roku 2025 bylo vidět, že rychlé dobíjení (DC) využilo v daném roce více zákazníků než pomalé dobíjení (AC). I díky průběžné obnově veřejného osvětlení se dobíjecí infrastruktura v posledních letech rozšiřuje také na velkých pražských sídlištích, kde jsou instalovány především pomalé (AC) nabíječky. Jejich určení je při tom jasné - dobít vozidlo zatímco stojí přes noc zaparkované, a to i přímo v uličním prostoru. V roce 2025 tak sledujeme přibližně stejné množství dobíjecích cyklů jak u rychlých (DC), tak pomalých (AC) nabíječek.

*V letech 2022 - 2024 došlo ke zpětné úpravě z důvodu chybných dat od jednoho z poskytovatelů údajů.

Zdroje: ČEZ, innogy, Pražská plynárenská, PRE

Nájezd autobusů a elektrobusů v kilometrech

V Praze je stoupající trend rozvoje elektromobility i v hromadné dopravě. Ten se projevuje jak konverzí vhodných autobusových linek na trolejbusové s využitím parciálních trolejbusů a také nákupem nových elektrobusů. V grafu je v roce 2025 patrný výrazný nárůst dopravního výkonu elektrobusů a trolejbusů, nicméně stále elektrobusy a trolejbusy tvoří pouze 1,4 % z celkového ročního dopravního výkonu.

*V roce 2021 došlo k významnému poklesu poptávky soukromými zadavateli, a z tohoto důvodu je nájezd e-busů v roce 2021 cca o 2/3 nižší než v předchozím roce.

Zdroje: Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s., ROPID

Vývoj počtu autobusů a elektrobusů

Především konverze autobusových linek na trolejbusové se výrazně propisuje do celkového počtu vozidel s elektrickým pohonem, ať už elektrobusů, tak trolejbusů. V roce 2025 jezdilo pražskými ulicemi téměř dvakrát tolik e-vozidel jako v předchozím roce.

Zdroje: Arriva, Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s., ROPID

Informační tabule na zastávkách MHD s aktuálními odjezdy spojů

Pro dobrou orientaci cestujících v systému hromadné dopravy je klíčový dostatek co možná nejakutálnějších informací. Jedním ze způsobů je předávání informací o aktuálním času odjezdu, nikoliv pouze o času odjezdu dle jízdního řádu. Toto v Praze zabezpečuje stále se rozrůstající síť digitálních informačních tabulí, které přímo na zastávkách informují cestující nejen o aktuálním čase odjezdu jejich spoje, ale také různé doplňkové informace jako například označení klimatizovaného spoje nebo další směr jízdy.

Zdroje: ROPID, Dopravní podnik hlavního města Praha, a.s.

Digitální úřad - Portál Pražana

Portál Pražana je digitální úřad, díky kterému od roku 2020 lze řadu běžných záležitostí vyřídit online bez návštěvy úřední přepážky. Jeho obliba dlouhodobě roste a v roce 2025 přivítal portál téměř 1 mil. Uživatelů. Portál neustále přidává nové funkce a v roce 2025 je tak možné vyřídit své záležitosti v až 60 agendách.

Zdroje: OICT, a.s.

Finanční prostředky participace

Graf sleduje celkovou sumu finančních prostředků pro participativní rozpočet, které uvolňují jednotlivé městské části Prahy. V roce 2025 došlo k mírnému nárůstu alokovaných financí.

Zdroje: Městské části hl. m. Prahy

Zpětná vazba návštěvníků Prahy

Graf se zaměřuje na počet interakcí s návštěvníky Prahy přes jednotlivé komunikační kanály a sleduje počet zpětných vazeb. Zjišťování zpětné vazby od návštěvníků města poskytuje informaci o silných a slabých stránkách organizace turistického ruchu v hlavním městě a zároveň poskytuje podněty pro další rozvoj nabízených služeb.

Zdroje: Prague City Tourism, a. s.

Produktivita cestovního ruchu

Graf si dává za cíl přiblížit produktivitu cestovního ruchu a využívá k tomu ukazatele týkající se výdajů za cestovní ruch s rozdělením na výdaje zahraničních návštěvníků a výdaje tuzemských návštěvníků (turisté z České republiky). Z těchto ukazatelů lze dále odvodit například poměr produktivity obou skupin turistů na celkovém výsledku. Údaje se uvádí v dosud dostupném formátu - slouží pro představu o produktivitě cestovního ruchu, na jehož výsledku má Praha svůj významný podíl (dle kvalifikovaného odhadu ČSÚ více než 30%, uvedená data za jednotlivé regiony nejsou vyčíslována).

Zdroje: Český statistický úřad; data jsou zveřejňována o rok zpětně

Počet návštěvníků Prahy

Graf sleduje celkový počet návštěvníků hlavního města Prahy v rozlišení na tuzemské a zahraniční návštěvníky. Tyto hodnoty graf vykresluje v kontextu počtu přenocování obou skupin hostů. Hodnota celkového počtu přenocování vychází z dostupných statistických údajů z hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze.

Zdroje: Český statistický úřad

Ubytovací kapacity

Graf srovnává počet pokojů hotelového typu (pokoje v hotelích 5* až 1* a hotely garni) a počet pokojů v ostatních ubytovacích zařízeních (penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná ubytovací zařízení) a tyto údaje celkově srovnává s počty lůžek v obou uvedených skupinách ubytovacích zařízení za daný rok.

Zdroje: Český statistický úřad

Smart Prague Index ročenka

Smart Prague Index

ročenka 2025

Ročenku Smart Prague Index vydává od roku 2017 městská společnost OICT. Smart Prague Index pomocí konkrétních měřitelných indikátorů a každoročního vyhodnocování analyzuje vývoj Prahy, sleduje trendy, shrnuje úspěchy hlavního města a je cenným podkladem pro jeho další rozvoj.

*Všechna data, která jsou ve Smart Prague Indexu použita pochází od jednotlivých městských organizací, pražských městských částí a dalších partnerů, kteří odpovídají za jejich správnost.